Ranč Gallop

Ranch 12 Ranch 15 Ranch 6 Ranch 11 Ranch 7 Ranch 4 Ranch 8 Ranch 14 Ranch 5 Ranch 10

Krásnou ikdyž deštivou středu přeji,

minule jsem slibovala, že vám prozdradím to skvělé místo, na kterém vznikly fotky z minulého postu, takže tady je krátký článek i s malým fotoreportem. Čtyři dny jsme přebývali na ranči Gallop, který se nachází ani ne dvacet kilometrů od Adršpašských skal, kam jsme si udělali první den výlet. Do skal jsme dojeli v úterý až kolem páté večer, což bylo super, protože jsme nemuseli platit vstupné a měli jsme celou rezervaci skoro pro sebe. Hned u vchodu, kde je jezero, bylo kolem dvaceti lidí a při prozkoumávání skal jsme potkali maximálně pět výletníků. Když jsme sem přijeli, tak jsem zjistila, že jsem tohle místo už kdysi dávno navštívila, ale vůbec už si nepamatuji kdy ani s kým, ale vím, že tu tehdy bylo tolik lidí, že jsme kolikrát museli na průchod i čekat, takže pokud se chcete vyhnout davům, doporučuji všední den spíše v pozdních odpoledních hodinách. Na ranči jsme zůstávali až do pátku a chtěli jsme podniknout i další výlety, ale je to tam samo o sobě tak skvělé, že nebylo potřeba nikam jezdit.

Teď tedy něco k samotnému ranči. Celý ranč postavil za pomoci rodiny pan Jiří a to včetně srubů ve kterých jsme bydleli. Bylo vidět, že tomuto místu dal někdo obrovský kus srdce a podle toho se tu i cítíte. Všechno je tu hodně opravdové například indiánské zbraně, nebo westernová sedla, která rovněž vyrábí pan Jiří sám. Kromě koní plemene appaloosa, kteří jsou chováni pouze na pastvinách bez jakéhokoliv ustájení, zde mají i bizony, na které bylo radost pohledět když se proháněli po zelených kopcích. Zvláště já z toho měla krásný zážitek, protože jsem se o bizony starala v rámci praxí v Zoo, a tam měli malý prašný výběh, kde jenom celý den znuděně leželi. Druhý den jsme šli všichni na klidnou vyjížďku na koních se zastávkou v místní hospůdce. Tato návštěva se trošku protáhla, takže jsme na koních jeli zpátky za tmy, což byla pro mně nová zkušenost a na koních které jsem jezdila kdysi bych se hodně bála. Naštěstí mně pan Jiří uklidnil, že oni domů trefí vždycky, idkyž on sám ani neví. Třetí den jsme šli na vyjížďku ve skupinkách, protože jsme s kamarádkou zkušenější jezdci, takže jsme si chtěli užít trochu rychlejší jízdu. Většinou jsem obezřetná pokud si mám sedat na cizího koně, ale tito koně byli tak moc hodní a když jsme jeli v terénu, který by spousta koní vůbec nezvládla, tak přesně věděli kam šlápnout, takže jim člověk po chvíli začal slepě důvěřovat a jel tak nějak na ,,autopilota,,. 🙂

Upřímně nejvíc na tomhle výletě bylo skvělý, že jedete s partou kamarádů, vaříte si na ohni, večer samozřejmě za mírného popíjení děláte blbosti a nebo hrajete stolní hry, což v hektickém městě ne že nejde, ale člověk si prostě málokdy najde čas. Poslední večer byla obrovská bouřka, jejíž sílu obzvlášť na horách opravdu vnímáte a jenom ji se zatajeným dechem pozorujete. Žádná televize se takové podívané nevyrovná. Takže pokud chcete dobít baterky v nádherné přírodě a ještě si k tomu zajezdit na koních, tak tohle místo můžu jenom doporučit. 🙂

Mějte krásný zbytek dne

K.

Ranch 1

Ranch 2

Ranch 3

Ranch 4

Ranch 13

Ranch 5

Ranch 6

Ranch 12

Ranch 7

Ranch 8

Ranch 10

Ranch 9

Ranch 11

Ranch 14

Ranch 15

 

Mohlo by se vám líbit

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *